Paušální daň OSVČ: pásma, podmínky a termíny

Paušální daň OSVČ je jedna měsíční platba, která nahrazuje zálohu na daň z příjmů, zálohu na důchodové pojištění a zálohu na zdravotní pojištění. Živnostník ji posílá jedním příkazem finančnímu úřadu a při splnění podmínek po skončení roku nepodává daňové přiznání ani přehledy pro sociální a zdravotní pojišťovnu. Režim upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v § 2a a § 7a.

Ve zkratce

  • Jedna záloha měsíčně pokrývá daň, důchodové a zdravotní pojištění, nemocenské pojištění v ní není.
  • Vstup se oznamuje do 10. ledna, začínající podnikatel nejpozději v den zahájení činnosti.
  • Tři pásma s limity příjmů 1, 1,5 a 2 miliony korun podle § 2a odst. 5 zákona o daních z příjmů.
  • Výši měsíční platby pro každé pásmo zveřejňuje Finanční správa, částka se mění každý rok.
  • Slevy na dani ani zvýhodnění na děti v paušálním režimu uplatnit nejde.

Co je paušální daň a z čeho se skládá

Paušální daň je pevná částka, kterou poplatník v paušálním režimu zaplatí za celý rok místo daně vypočtené z přiznání. Podle § 7a odst. 6 zákona o daních z příjmů se rovná počtu kalendářních měsíců v režimu vynásobenému měsíční zálohou zvoleného pásma. Kdo je v režimu celý rok, zaplatí tedy dvanáct stejných záloh.

Tři složky v jedné platbě

Měsíční záloha se skládá ze zálohy na daň z příjmů fyzických osob, zálohy na pojistné na důchodové pojištění včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zálohy na veřejné zdravotní pojištění. Nemocenské pojištění součástí zálohy není; jeho podmínky pro OSVČ popisuje Česká správa sociálního zabezpečení.

Kdo může vstoupit do paušálního režimu

Do paušálního režimu může vstoupit osoba samostatně výdělečně činná, která k prvnímu dni zdaňovacího období splní všechny podmínky z § 2a odst. 1 zákona o daních z příjmů. Začínající podnikatel si podmínky i očekávané příjmy může projít už při sestavování podnikatelského plánu s čísly.

Podmínky podle § 2a

Poplatník musí být OSVČ podle předpisů o důchodovém a zdravotním pojištění, nesmí být plátcem DPH ani mít povinnost se k DPH registrovat, přičemž identifikovaná osoba nevadí. Nesmí být společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a nesmí mít zahájené insolvenční řízení. V předchozím roce nesměl překročit limit příjmů zvoleného pásma a musí včas podat oznámení o vstupu. K prvnímu dni také nesmí mít příjmy ze zaměstnání zdaňované zálohou, dohoda zdaněná srážkovou daní nevadí.

Ostatní příjmy do 50 000 Kč

Vedle podnikání smí mít poplatník příjmy z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní příjmy nejvýš do 50 000 Kč, jak stanoví § 7a odst. 1 zákona o daních z příjmů. Nepočítají se do toho příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy zdaněné srážkou.

Jak vybrat pásmo paušální daně OSVČ

Pásmo se vybírá podle výše ročních příjmů ze samostatné činnosti a podle toho, jaký výdajový paušál na ně připadá. Výdajový paušál je procento z příjmů, které si podnikatel podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů jinak uplatňuje jako výdaje: 80 % u řemeslných živností a zemědělství, 60 % u ostatních živností, 40 % u ostatní samostatné činnosti a 30 % u nájmu obchodního majetku.

Pásmo Příjmy bez ohledu na druh činnosti Vyšší limit při převaze příjmů s paušálem
I. pásmo do 1 000 000 Kč do 1 500 000 Kč, když aspoň 75 % příjmů má paušál 80 % nebo 60 %; do 2 000 000 Kč, když aspoň 75 % příjmů má paušál 80 %
II. pásmo do 1 500 000 Kč do 2 000 000 Kč, když aspoň 75 % příjmů má paušál 80 % nebo 60 %
III. pásmo do 2 000 000 Kč bez dalšího rozlišení

Příklad: řemeslník a grafik

Truhlář s řemeslnou živností, který má celé příjmy s paušálem 80 %, zůstane v prvním pásmu až do 2 000 000 Kč ročně. Grafik na volné noze s jinou než řemeslnou živností a paušálem 60 % se do prvního pásma vejde do 1 500 000 Kč, nad tuto hranici už patří do druhého. Konzultant se samostatnou činností s paušálem 40 % má první pásmo jen do 1 000 000 Kč, druhé do 1 500 000 Kč a nad tím třetí.

Příjmy nejsou zisk

Limity se počítají z příjmů, tedy z peněz, které podnikatel za rok inkasuje, ne ze zisku po odečtení nákladů. V čem se tyto dvě veličiny liší, ukazuje článek o tom, jaký je rozdíl mezi obratem a ziskem. Pásmo si můžete zvolit i vyšší, než na jaké byste podle příjmů dosáhli.

Termíny: oznámení, platby a změny

Oznámení o vstupu do paušálního režimu se podává správci daně do 10. dne zdaňovacího období, tedy obecně do 10. ledna. Připadne-li tento den na víkend, posouvá se na nejbližší pracovní den. Oznámení podané po lhůtě je podle Finanční správy neúčinné a lhůtu nelze navrátit, takže do režimu se v tom roce už vstoupit nedá.

Oznámení o vstupu

Oznámení nemá předepsaný tiskopis a lze ho podat volnou formou. Držitel datové schránky ho musí poslat elektronicky, například datovou schránkou nebo přes portál MOJE daně. Začínající podnikatel, který zahajuje činnost po 10. lednu, podává oznámení nejpozději v den zahájení a zahájení OSVČ může společným podáním ohlásit i pojišťovnám.

Měsíční platba do 20. dne

Záloha je splatná do 20. dne každého kalendářního měsíce. Posílá se na účet místně příslušného finančního úřadu s předčíslím 2866 a variabilním symbolem je kmenová část DIČ, u fyzické osoby obvykle rodné číslo. Pevná měsíční částka se dobře plánuje ve firemním rozpočtu příjmů a výdajů.

Změna pásma a vystoupení

Pásmo lze změnit jen od začátku zdaňovacího období, a to oznámením do 10. ledna. Když skutečné příjmy zvolenému pásmu neodpovídají a nepřesáhly 2 000 000 Kč, dá se do 10. dne následujícího roku oznámit jiná výše paušální daně, která skutečným příjmům odpovídá. Dobrovolné vystoupení se oznamuje do 10. ledna následujícího roku, ukončení ze zákona do 15 dnů od chvíle, kdy důvod nastal.

Kdy paušální daň nestačí a přiznání se podává

Daňové přiznání a přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu se podávají, když daň za rok přestane odpovídat paušální dani. Typicky jde o překročení limitu 2 000 000 Kč, nástup do zaměstnání se zálohovou daní, ostatní příjmy nad 50 000 Kč nebo registraci k DPH. Zaplacené zálohy se v takovém případě započtou na daň a na obě pojistná.

Registrace k DPH během roku

Kdo se během roku stane plátcem DPH, tomu paušální režim podle Finanční správy skončí k 31. prosinci daného roku. Zálohy platí až do konce roku a potom podává přiznání i přehledy. S tím souvisí i ceník služeb s cenou bez DPH, který bude po registraci potřeba přepočítat.

Pevná platba a slabší měsíce

Hlavní výhodou paušálního režimu je předvídatelnost: podnikatel zná předem měsíční částku a nemusí počítat daň, vyplňovat přiznání ani dva přehledy. Slabinou je, že platba se nemění podle skutečného výsledku, takže ve slabém měsíci odchází stejná suma jako v silném. Jak se na to připravit, popisuje článek o tom, proč zisková firma může mít málo peněz.

Postup vstupu do paušálního režimu

  1. Sečtěte příjmy ze samostatné činnosti za předchozí rok a určete, jaký výdajový paušál na ně připadá.
  2. Ověřte podmínky z § 2a: žádná registrace k DPH, žádné zaměstnání se zálohovou daní, ostatní příjmy do 50 000 Kč.
  3. Podle tabulky limitů vyberte pásmo a na stránce Finanční správy si ověřte měsíční zálohu pro daný rok.
  4. Do 10. ledna podejte oznámení o vstupu, držitel datové schránky elektronicky.
  5. Nastavte trvalý příkaz na účet finančního úřadu s předčíslím 2866 se splatností do 20. dne.

Časté otázky

Vyplatí se paušální daň OSVČ s nízkými příjmy?

Záleží na tom, kolik by podnikatel platil bez režimu. Při velmi nízkých příjmech může klasické přiznání s minimálními zálohami a slevami na dani vyjít levněji. Spočítejte obě varianty s aktuální výší záloh od Finanční správy.

Do kdy se musím přihlásit k paušální dani?

Oznámení o vstupu se podává do 10. ledna, případně nejbližší pracovní den, když desátý připadne na víkend. Začínající podnikatel ho podává nejpozději v den zahájení činnosti. Oznámení po lhůtě je neúčinné.

Můžu mít paušální daň a zároveň pracovat na DPP?

Ano, pokud je příjem z dohody zdaněný srážkovou daní. Vadí jen příjmy ze závislé činnosti zdaňované zálohou, tedy například běžný pracovní poměr. Pak se za rok podává přiznání.

Co se stane, když překročím limit pásma?

Když příjmy nepřesáhnou 2 000 000 Kč, můžete do 10. ledna následujícího roku oznámit vyšší pásmo, které příjmům odpovídá. Při překročení 2 000 000 Kč režim končí a podáváte přiznání i přehledy, zálohy se započtou.

Platí se v paušálním režimu nemocenské pojištění?

Nemocenské pojištění součástí paušální zálohy není, podmínky jeho placení pro OSVČ popisuje Česká správa sociálního zabezpečení. Paušální režim také nepočítá s delší pracovní neschopností, zálohy se platí, dokud podnikatel činnost nepřeruší nebo neukončí.

Kde zjistím aktuální výši paušální zálohy?

Aktuální měsíční zálohy pro všechna tři pásma zveřejňuje Finanční správa na stránce o paušální dani. Částky se mění každý rok, proto je vždy ověřte pro rok, za který platíte.

Zdroje

Libor Výborný
Libor Výborný

Šéfredaktor magazínu Extratrend.cz, který se dlouhodobě věnuje tématům moderního byznysu, osobních financí, bydlení a zdravého životního stylu. Sleduje dynamický vývoj trhu, technologické inovace i aktuální společenské proměny. Své novinářské zkušenosti sbíral mimo jiné v redakcích Prima Zoom nebo Novinky.cz. Ve svých článcích klade důraz na jasný kontext, čtivost a praktický přínos, ať už jde o chytré investování, nebo tipy pro zjednodušení každodenního fungování.

Články: 257

Jeden komentář

Zanechat odpověď