Říkáme mikrovlnkám NE

Mikrovlnka má pověst nezdravého spotřebiče, ale většina obav kolem ní nemá vědeckou oporu – podle Světové zdravotnické organizace je jídlo ohřáté v mikrovlnce stejně bezpečné a výživově srovnatelné s jídlem připraveným na sporáku. Skutečný vliv na živiny má hlavně způsob přípravy, ne typ záření.

Hlavní body:

• Mikrovlny nemají dost energie na to, aby měnily chemickou strukturu jídla jinak než běžné vaření.
• Ztráta antioxidantů u brokolice souvisela s dlouhým vařením ve vodě, ne s mikrovlnným zářením samotným.
• Krátké ohřívání s minimem vody živiny naopak zachová lépe.
• Nerovnoměrné ohřátí je reálné riziko hlavně kvůli bakteriím, ne kvůli záření.

Jak mikrovlnka funguje?

Mikrovlnka svým zářením rozkmitá molekuly vody obsažené v jídle na vysokou frekvenci, čímž vzniká teplo, které jídlo ohřeje. Tento proces je velmi rychlý, často stačí jen pár minut. Fyzikálně přitom mikrovlny nemají dost energie na to, aby štěpily chemické vazby nebo měnily strukturu jídla jinak, než to dělá běžné vaření nebo pečení – jde jen o jiný způsob přenosu tepla.

Ničí mikrovlnka opravdu živiny?

Často citovaná studie o brokolici, která při ohřevu v mikrovlnce ztratila až 97 % antioxidantů, zatímco na páře jen 11 %, se týkala vaření brokolice ponořené ve vodě po delší dobu – ne krátkého ohřevu. Dlouhé vaření ve velkém množství vody vyplavuje živiny při jakémkoli způsobu přípravy, sporák nevyjímaje. Krátké ohřátí s minimem vody naopak patří mezi šetrnější metody, protože jídlo je vystaveno teplu jen krátce.

Co je na mikrovlnkách skutečně diskutabilní?

Reálnějším problémem mikrovlnky je nerovnoměrné ohřátí, kdy se část jídla přehřeje a jiná zůstane studená, což může u masa nebo zbytků jídla znamenat riziko z hlediska hygieny, pokud se studená místa nedostatečně prohřejí. Řešením je jídlo během ohřevu promíchat nebo nechat chvíli odstát, aby se teplo v celém objemu vyrovnalo.

Co s historkou o ohřevu krve v mikrovlnce?

V minulosti se skutečně zkoušelo ohřívat krev pro transfuze pomocí mikrovlnných ohřívačů, tato praxe se ale kvůli nerovnoměrnému zahřívání a riziku poškození krvinek přestala používat už před desetiletími. Jde ale o specifický problém přesného teplotního řízení u citlivého zdravotnického materiálu, ne o důkaz, že by mikrovlnka byla nebezpečná pro běžné ohřívání jídla doma.

Časté dotazy o mikrovlnkách

Mění mikrovlnka chemickou strukturu jídla?

Stejně jako jakékoli jiné vaření, mikrovlny nemají dost energie na neobvyklé chemické změny.

Ničí mikrovlnka vitaminy v jídle?

Krátké ohřátí s minimem vody živiny zachová dobře, problém je dlouhé vaření ve vodě u jakékoli metody.

Je jídlo z mikrovlnky bezpečné?

Podle WHO ano, je srovnatelně bezpečné a výživné jako jídlo ze sporáku.

Proč se přestala krev ohřívat mikrovlnkou?

Kvůli nerovnoměrnému zahřívání a riziku poškození krvinek, jde o specifický zdravotnický problém.

Jak jídlo v mikrovlnce ohřívat správně?

Jídlo přikryjte vhodným poklopem nebo utěrkou, aby si zachovalo vlhkost a ohřívalo se rovnoměrněji, a v polovině ohřevu ho zamíchejte nebo otočte talíř. U masa a zbytků jídla je dobré po ohřevu zkontrolovat, jestli je prohřáté i uvnitř, ne jen na povrchu.

Jaké nádobí do mikrovlnky nepatří?

Kovové nádobí a alobal do mikrovlnky rozhodně nepatří, protože mohou způsobit jiskření a poškodit spotřebič. Bezpečné je sklo, keramika a plast s označením vhodným pro mikrovlnný ohřev, ostatní plasty se mohou při zahřátí uvolňovat do jídla nebo deformovat.